Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kudy jsme jezdili a chodili 4 (druhá část).

22. 10. 2008

 

Skandinávie 2008 (druhá část)

 

Obrazek

10. den: nObrazekaše cesta pokračovala po E6 zpět k Neidenu. Zde jsme se zašli podívat na lososí peřeje, probíhala u nich také burza ulovených lososů, což byl pro nás zajímavý zážitek. Nádherné bylo i pozorování živých lososů, kteří přeskakovali jednotlivé stupně peřejí. Je neuvěřitelné, co na své cestě dokážou Obrazekpřekonat! Po E6 jsme pak projížděli nádhernou severskou krajinou s rozlehlými pláněmi. I na dopravních značkách byly údaje o vzdálenostech pro nás něco nezvyklého (vždyť uvedená vzdálenost přes 1 000 km se hned tak nevidí). CeObrazeksta vedla dál podél Varangerfjordu s krásnými výhledy, cestou jsme viděli stáda sobů, ale i tundru s bohužel umírajícími břízami (prý jsou napadené nějakou chorobou a není způsob, jak to zastavit). Dojeli jsme do Tana bru, kde jsme se rozhodli odbočit na silnici č. 98 (je to kratší, ale i mnohem hezčí varianta cesty do Lakselv) a po ní pokračovali dál na Ifjord, chtěli jsme někdeObrazek cestou přespat, ale protože počasí nebylo nic moc, pokračovali jsme ještě dál  směrem na Lakselv. Krajina je zde velice pěkná, je to opravdu zajímavá trasa, doporučuji ji projet, pokud se budete poblíž pohybovat. Na pobřeží Porsangerfjordu jsme nocovali. 

11. den: ráno jsme pokračovali přes Lakselv, kde jsem se opět napojili na E 6, do Oldenfjordu a zde odbočili na silnici č. 95 a po ní pokračovali na ostrov Mageroya. Na ostrov se dostanete podmořským tunelem (8 km), za který se musí zaplatit docela vysoké mýtObrazekné (v roce 2008 za auto + řidiče 145 NOK, 1 cestující 47 NOK, při cestě zpět to samé). Od r. 2012 se za průjezd  Nordkapptunnelem neplatí. Zastavili jsme se v Honningsvågu, zde jsme měli opět štěstí na loď Hurtigruty kotvící v přístavu a pak už jsme pokračovali krásnou krajinou směrem na Nordkapp. Ten sice nebyl letos naším cílem, protože jsme na něm byli už v roce 200Obrazek5 a to jednou docela stačí. Tentokrát jsme měli v plánu mys Knivsjelodden, který leží ještě o něco severněji, je autem nedostupný, a proto také méně navštěvovaný. Protože jsme na něm chtěli pozorovat půlnoční slunce a bylo ještě dost času, zajeli jsme se podívat do Skarsvågu, odkud vede pěší stezka k jiné místní zajímavosti, ke skalní bráně ObrazekKirkeporten. Je to pěkný skalní útvar, a je od něj krásný výhled na masív Nordkappu z jiné méně obvyklé strany. Cesta není dlouhá (asi půl hodinky) ani příliš náročná, nedejte se odradit úvodním kopečkem. Rozhodně to stojí za procházku, zvláště za pěkného počasí. Odtud jsme už pokračovali na výchozí parkoviště k cestě na Knivsjelodden. Z něho je to na mys pěšky cca 9 km místy kamenitým, místy bažinatýmObrazek terénem. Za pěkného počasí je orientace dobrá, ale je dobré mít s sebou GPS pro případ mlhy, to se pak cesta hledá hůř. Výhledy z trasy jsou krásné, zvláště, když se asi v polovině objeví pohled na Nordkapp, který je opravdu majestátní, ani se nedivím, že to před Knivsjeloddenen vyhrál v popularitě a je vybrán za Obrazeksymbol nejsevernějšího bodu Evropy. Na Knivsjelodden (leží opravdu severněji než Nordkapp: 71 11 08, jak hlásá nápis na pomníku) jsme dorazili okolo deváté, počasí bylo krásné, tak jsme zde při čekání na půlnoc pozorovali tuleně, velryby i pasoucí se soby, mezi nimi i jednoho bílého. NarozdílObrazek od Nordkappu zde nebyly davy turistů (při pohledu na parkoviště na Nordkappu jsme si říkali, jak jsme udělali dobře, že jsme na něj nejeli, byl tam určitě neskutečný nával), takže jsme si užívali klidu, majestátnosti a opuštěnosti tohoto nejsevernějšího místa naší cesty. Po půlnoci jsme se vydali na zpáteční cestu k autu, to už nebylo tak příjemné, nějak se nám zdála delší, ale nelitovali jsme. 

Obrazek12. den: ještě v noci jsme odjeli z parkoviště a opustili ostrov Mageroya. Na trase podél pobřeží na silnici č.95 do Russenes jsme dospali zbytek noci. Naše cesta pak pokračovala zpět na E6 přes Finnmarksviddu do Alty. Po krátké zastávce u muzea skalních kreseb (letos jsme na prohlídku nešli, byli Obrazekjsme zde už při naší dřívější cestě v roce 2003, a tentokrát ani počasí nebylo nic moc na nějaké procházení se venku),  jsme pokračovali po silnici    E 6 podél pobřeží krásnou krajinou za Karvik, kde jsme na mýtině nad fjordem přenocovali.

13. den: ráno jsme pokračovali po E 6 na jih, krajina je zde moc Obrazekpěkná, takže se je stále na co dívat a co obdivovat a nutí to stále zastavovat a fotografovat ... Projeli jsme Djupvikem, podél Lyngenfjordu s krásným výhledem na Lyngseidetské Alpy přes Olderdalen, Skibotn do Moenu. Zde jsme odbočili na silnici č. 86 a po ní přes jeden z úžasných mostů přes fjord u Finnsnes Obrazekpokračovali na ostrov Senja, považovaný za jeden z nejhezčích norských ostrovů, i když je to otázka názoru, těch krásných ostrovů je tolik a vybrat jen tak ten nej ... no nevím, je to dost odvážné. Rozhodně ale ostrov stojí za to navštívit, je zde řada zajímavých míst, která mají svůj neopakovatelný půvab. ObrazekPočasí nám přálo, a tak ještě zvýraznilo půvabné scenérie tohoto koutu Norska. Naše cesta přes ostrov vedla po silnici č. 86 přes Hamn do Gryllefjordu, odkud je možné použít trajektovou dopravu do Andenes na Vesterålenu. Informace o trajektu můžete nalézt zde, my jsme se ale vraceli zpět po pevníně, cestou jsme se zašli podívat na místní zajímavost: muzeObrazekum věnované trolům, (spojemé s pověstí  o námořním neštěstí). Poněkud pro nás kýčovitě vyznívající areál se spoustou trolů a čarodejnic, stylovým obchůdkem se suvenýry, občerstvením a atrakcemi pro děti. Součástí je i malý zoo koutek. Zájemců o atrakce ale měli dost. My jsme pak ještě zajeli do další části ostrova k národnímu parku a pak pokračovali zpět na pevninu a přes Sorreisu a Nyhus na silnici E 6. Po ní jsme ještě jeli kus cesty na jih a za Setermoenem na krásném místě u potoka  v březovém hájku přenocovali.

14. den: ráno jsme pokračovali po E 6 na křižovatku s cestou č. 825, na ní jsme odObrazekbočili směrem na Harstat. Cesta vedla přes Gratanger, Grovjord, Laterget podél fjordů pěknou zajímavou krajinou. Na E10 jsme najeli u mostu na ostrovy Vesterålen v Tjelsund bro. Pokračovali jsme známou cestou na Sortland, zde jsme se rozhodli navštívObrazekit tentokrát jinou část ostrovů než při minulých cestách, a to ostrov Langøyu. Je více svou krajinou podobný Lofotům. Nejprve jsme tedy jeli po silnici č. 820 a pak ve Fröskelanu odbočili na Myre a za níObrazekm ještě na vedlejší cestu do Nykrendu. Je zde opravdu krásná krajina, není tu moc turistů, jsou zde určitě perfektní místa na pozorování půlnočního slunce (v době naší návštěvy ale už na něj bylo pozdě). Cesta vede po pobřeží Atlantiku, není sice asfaltovaná, ale dá se po ní dobře jet, je užšObrazekí, má však místa pro vyhnutí se v dostatečném množství a provoz není nijak hustý. Po  prohlídce jsme se vrátili do Fröskelanu na silnici č. 820 a pokračovali po ní do další části ostrova. Udělali jsme sObrazeki zde okružní jízdu, zajeli se podívat do pobřežních vesniček, viděli jsme krásné pláže, jezera i pobřeží Atlantiku, v dálce se rýsovalo pobřeží Lofot ........ Opravdu pěkný kousek Norska a zatím málo objevený turisty, narozdíl od sousedních ostrovů. Po prohlídce jsme se vydali zpět přes Sortland na E10 (i když už to není pravda, E 10 je nynObrazekí vedena po nové trase, ale na starších mapách to není)) a po ní se vrátili kus cesty směrem na Narvik do Gullersfjordbotnu, kde začíná nově otevřená trasa na Lofoty (Lofast, otevřená v prosinci 2007, nyní tudy vede E 10 na Lofoty, informace, mapa a foto na této adrese,  která vede po mostech a tunely, nemusí se tedy použít trajekt Melbu - Fiskebøl. Cesta je zadarmo a je opravdu pěkná, rychlejší a levnější. Stále ještě dobudovávali odpočívadla na atraktivních místech, až bude hotová, bude to ještě lepší. Projeli jsme tedy "suchou nohou" podmořským tunelem na Lofoty a u fjordu na ostrově Austvagøy nedaleko Fiskebølu přenocovali.

15. den: tento den jsme věnovali místům na Lofotech, která se nám v minulosti líbila. Projeli jsme po E10 přes ostrov ObrazekAustvagøy, zastavili se v Henningsværu, pokračovali dál a po mostě (na Lofotech všechny zdarma) přejeli na další z ostrovů Vestvagøy. Zde jsme odbočili na vedlejší cestu a projeli pobřeží přes Valberg a Stamsund, vrátili se na E10 a přes Leknes pokračovali na jih. Podmořským tunelem (zdarma) jsme projeli na další ostrov Flakstadøy, zde jsme zajeli k vesnObrazekičce Nusfjord, která je zapsána jako památka Unesco. Oproti minulým návštěvám (byli jsme tu již 3x) však je zde nyní vstup pouze po zaplacení (50NOK), je to udělané celé jako muzeum, a tak jsme si ji prohlédli jen z horního parkoviště. Možná se dá stále ještě projít zdarma po pobřeží po Obrazektrase z Nesslandu (je to pěkná procházka, popsaná v oddíle Skandinávie 2005), ale letos jsme to nezkoušeli. Pokračovali jsme dál na jih na ostrov Moskenesøy (opět po mostě) a pak podél pobřeží, po cestě s neuvěřitelně krásnými výhledy a scenériemi, přes Reine do nejjižnějšího místa, osady s názvem Å.  Silnice zde končí na parkovišti (zdarma) u iObrazeknformací se suvenýry a prodejem vstupenek do místního skanzenu a muzea. Odtud se dá jít na prohlídku muzea, skanzenu nebo se vydat na několik různě dlouhých a náročných vycházek po okolí, či jen na vyhlídku nad osadu Å, ale i k nedalekému pobřeží, odkud jsou vidět poslední ostrovy Lofot, dostupné pouze lodí.Obrazek Počasí  se nám opět vydařilo, i když  od západního pobřeží se občas začínaly vyhánět mraky, které však nebyly nijak velké, a tak jen vytvářely zvláštní atmosféru, takže výhledy byly super. Při zpáteční cestě jsme se zastavili ještě ve vesničce Reine a za ní pak přenocovali.

16. den: Ráno už počasí nebylo nic moc, a tak jsme ani příliš nelitovali, že musíme tyto ostrovy opustit. VObrazekydali jsme se tedy na další cestu, naším cílem byl Narvik, a tak jsme jeli zpět po E 10 přes Gullesfjordbotn, Bogen do Bjjerkviku, zde pokračovali na Trældal a dál po E 6 do Narviku. Počasí se výrazně zhoršilo, začalo pršet, a tak jsme jen nakoupili v obchodním centru ve středu města (je zde parkování zdarma) a pokračovali tentokrát už definitivně směrem na jih po E 6. ObrazekSilnice vede krásnou krajinou přes mosty, podél fjordů, bohužel, počasí se nelepšilo, a tak jsme zde ani nezastavovali. Po přeplutí Tysfjordenu trajektem Skarberget-Bognes (auto+řidič 85 NOK, dospělí 31 NOK) jsme se rozhodli najít kemp a zaplatit si chatičku. Vybrali jsme si kemp u fjordu u Ulsvågu (Sørkil FjordcampingObrazekpřed odbočkou na Skuvik, jedete-li od severu). Velice pěkný, přímo na břehu fjordu, příznivé ceny (chata pro 4 osoby, 2 místnosti, vybavená kuchyně za 420 NOK za noc), teplá voda ve sprchách, fen na vlasy v ceně.

17. den:Obrazek ráno jsme pokračovali po E 6 přes Innhavet, Sildhopen, pak tunely (zdarma) do Sommarsetu, za ním jsme se zastavili na známém odpočívadle a zašli se podívat opět na pravěké kresby. Krajina je tu velice pěkná, jen mohlo být lepší počasí. Poté jsme pokračovali do Fauske, kde jsme odbočili na silnici č. 80, směObrazekrem na Bodo. Protože jsme zde ještě nebyli, a chtěli jsme vědět, kdy vrcholí největší vodní vír Salstraumen (info), zajeli jsme se do města podívat, v informacích si vyzvedli "jízdní řád" víru a pak se vrátili do Lødingenu, zde odbočili na silnici č. 17 a po ní dojeli k mostu nad Salstraumenem (je lepší parkovat za mostem u obchodu, pokud se chcete jít dívat z mostu). Návštěvnické centrum bylo zavřené (prý je zrušené). Počasí nstále nevypadalo nadějně, ani předpověď na další den nic moc, a tak jsme původně plObrazekánovanou cestu po č. 17 do Mo i Rany zrušili a vydali se zpět na E 6 po silnici přes Borelvu, Bue, Misvær (poblíž je krásné místo pro rybáře, cestou několik vyhlídkových odpočívadel u peřejí, náhorní planina, opravdu hezký úsek trasy, málo známý) do Medby, kde jsme najeli na E 6. Po ní jsme Obrazekpokračovali Saltdalem na jih. Rozhodli jsme se opět pro chatičku, i když už by se dalo přespat ve stanu, ale v Polar campingu u Jurkendalu měli pěkné pro 3 osoby za 300 NOK, a tak jsme neodolali. Navíc, je kemp kousek od nástupního místa do Junkerdalu, kam jsme se chtěli druhý den zajít podívat.

18. denObrazek: jsme popojeli autem (dá se to dojít i pěšky, ale protože jsme pak pokračovali stejným směrem, přejeli jsme autem) k parkovišti (je zde také kemp, ale dražší a méně útulný) a vydali se na lehčí túru podél říčky do Junkerdalu. Počáteční část je opravdu lehká, vede podél říčky (jeden zavěšený most na začáObrazektku), s řadou peřejí po pěkném chodníčku, dál se pak obtížnost zvyšuje, stezka je užší a stoupá do kopce. Cestou rostlo množství krásných hub, přímo u cesty, nikdo je tam nesbíral, tak jsme si jich pár na omáčku vzali. Po návratu jsme seObrazek vydali k polárnímu kruhu, už jsme se zde příliš nezdržovali, byli jsme zde už několikrát, a pokračovali dál na jih. Přes Mo i Ranu, po E 6 na Mosjøen, zde jsme ještě zajeli k lososím peřejím Laksfors. Pak pokračovali okolo jezera Majavaten a zastavili se u krásných peřejí za Smalåsen (je zde pěkné odpočívadlo) Obrazekdo Namsskogan a dál na jih do Formofos ( je zde také vodopád, byli jsme u něho v roce 2005), kde jsme za městem u přírodní rezervace přespali.

 

 

 

Další fotografie k části od Grensle Jakobselv po ostrov Mageroya.     

Další fotografie k části z Alty přes Senju na Vesterály.

Další fotografie k části Lofoty.                                                                      

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA