Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zde postupně zveřejním naše postřehy z několika cest po Skandinávii.

Naše cesty po Skandinávii

 

 

Obrazek

   Jak je vidět na mapě, projeli jsme a viděli velký kus této krásné země, ale přesto to v celkové rozloze není mnoho. Je stále kam se  zajet podívat, ale i kam se vracet a objevovat nová místa, ať už v Norsku, Švédsku, ale i Finsku. 

Vzhledem k velkým vzdálenostem to chce opravdu hodně času, zvláště pokud míříte víc na sever. Cesta tam znamená několik dní cesty (cca 3-4 dny jízdy), a pokud si chcete i něco prohlédnout, zastavit se na chvíli a poznávat místní krásy, je to otázka spíše týdnů. Je asi tedy lepší rozmyslet si, co chci vidět, kam bych se chtěl podívat a porovnat s tím, kolik mám času. Pokud je to méně než 3 týdny, je lepší zůstat v jižnější části, je zde také krásně a ušetříte si časový stres.

Po první cestě, která byla spíše jen takovým průjezdem Norska a Švédska se zajížďkou do Finska, jsme teprve zjistili, jaké jsou to obrovské vzdálenosti, které je potřeba překonávat, protože kdo to nezažil, nedovede si to dobře představit. Ony ty vzdálenosti, pokud jsou jen na papíře (v mapě), vůbec nevypadají tak hrozně, ale když je máte absolvovat, je to jiné. Vzpomínám, jak jsme si poprvé říkali, když jsme dojeli první den do Švédska někam k Göteborgu, že už je to prima, už to nemáme do Jotunheimu daleko a ono to pak bylo dalších 900 km a měli jsme co dělat tam za den dojet. A pak po měsíci cestování, když byla někde směrovka 200 km, tak jsme říkali, to už je dobré, to je vedle. Na naše poměry opravdu těžko pochopitelné, pokud to nezažijete.

  Ve Skandinávii jsme byli v roce 2002 ( 4.7. - 27.7.), pak 2003 (21.7. -16.8.), 2005 (6.7. -1.8.), 2008 (7.7. - 2.8), pak netradičně letadlem a vlakem 2009 (14.8 - 24.8.) a zatím naposledy r. 2015 (5.7 - 24.7.). Postupně jsme projeli téměř celé Norsko od Bergenu po Lofoty i Nordkapp, podívali se do Kirkenes a na rusko-norskou hranici a navštívili i některá zajímavá místa Švédska a Finska. Obrazek

Cestovali jsme osobním autem Škoda Octavia, s sebou si vezli většinu jídla, protože na Severu je opravdu poněkud draho.

Protože v severských zemích je povoleno volné stanování (za podmínky 150 m od obydlí a omezené doby 2 dny, se souhlasem majitele i déle), rozhodli jsme se této možnosti, u nás už neexistující, využít, a pokud to bude možné, spát pod stanem  ve volné přírodě (stan jsme si pořídili kvalitnější, přece jen sever je sever, a tak jsme zakoupili poněkud dražšího Jurka, ale osvědčil se).

Více o možnostech ubytování na této adrese.

Před cestou jsme si pročetli všechny dostupné průvodce a cestopisy dostupné na netu, při první cestě jsme se také inspirovali knihami K. Čapka Cesta na Sever a hlavně kouzelnou knihou Z. Šmída Za písní Severu (tu by si měl snad každý, kdo se na cestu chystá, rozhodně přečíst).

Z průvodců bychom pro cestu autem nejvíce doporučili řadu od nakladatelství Rough Guides (u nás vydané nakladatelstvím JOTA), která popisuje trasy z pozice cestujícího autem. Řada od Lonely Planet je více pro ostatní turistiku, zejména veřejnou dopravou. Pro pěší turistiku (bohužel je jen část jižního Norska) pak Fraytag+bernd Jižní Norsko - nejkrásnější turistické trasy. Ostatní průvodce jsou vhodné spíše pro ty, kdo využívají služeb cestovních kanceláří a chtějí se dozvědět něco navíc.

Turistické mapy Norska jdou stáhnout na těchto stránkách.

Důležité informace můžete také získat na stránkách velvyslanectví Norska (česky).

Cestovní doklady: během našich prvních cest to byl jen cestovní pas, dnes, kdy jsme součástí EU a Shengenu, se za cestovní doklad  považuje občanský průkaz nebo cestovní pas. Do Švédska, Norska, Finska a Dánska není nutné vlastnit vízum. Platí zde volný pohyb osob v rámci EU na základě Shenghenské dohody. Na norských hranicích stále probíhají namátkové kontroly (my jsme je nezažili, ale také jsme nejeli ani jednou po hlavní příjezdové trase na Oslo, ani trajektem přímo do Norska), a to hlavně kvůli cigaretám a alkoholu, na které jsou uvaleny obrovské spotřební daně. Do těchto zemí můžete přivést alkohol jen v určitém množství. Za pašování alkoholu i v malém množství jsou velké pokuty, ale také se může stát, že strávíte den ve vězení (pokud na vás přijdou). O celních předpisech je lepší se předem informovat na stránkách velvyslanectví.   

Doprava autem: V Norsku s malými výjimkami neexistuje dálniční síť. Maximální povolená rychlost na všech silnicích je 80 km/h, na několika km dálnic 90 km/h (jsou v okolí Osla), a v obci 50 km/h, což je někdy vzhledem k perfektní kvalitě silnic a malému provozu těžké dodržovat. Pokuty jsou ale tak vysoké,Obrazek že většina řidičů raději neriskuje. Kolem silnic jsou automatické radary, řidiči jsou na ně předem upozorněni. Podrobné dopravní předpisy v češtině naleznete zde.

Cesty vedoucí do turisticky atraktivních míst jsou někdy dost úzké, je na nich ale spousta míst na vyhnutí. Bývají často prašné nebo štěrkové, lepší je auto s vyšším podvozkem (několikrát jsme měli problémy).

Po celý den musí být rozsvícena potkávací světla, povinná výbava je stejná jako v České republice.

Na cestu do Skandinávie je možné použít tyto trajekty z Německa: (podrobnosti o cenách a jízdném lze zjistit na těchto českých stránkách)  

Rostock - Gedser,      Puttgarden - Rodby ,     Sassnitz -Trelleborg,

Rostock -Trelleborg,   Helsingor - Helsingborg (Dánsko - Švédsko)

Na tyto trajekty jsme nikdy neměli rezervaci, vždy jsme se bez problémů dostali na první trajekt, který po našem příjezdu odjížděl, ať to bylo v noci, ráno, ve všední den i o víkendu.Obrazek ( ale v posledních letech již trajekt Sassnitz - Trelleborg nejzdí tak často, takže to může být problém). Jiná možnost je jet přes Německo, Dánsko po mostech (bez použití trajektu) a je též možné využít nový Öresundský most spojující Kodaň a Malmö, třeba v kombinaci s trajektem. My jsme zkusili cestu bez trajektu, trasu Rotock-Gedser a pak Helsinggor - Helsingborg i přes Sassnitz - Trelleborg. Nejrychlejší je posledně jmenovaný trajekt, nejhezčí trasa po pevnině. Cenově jsou všechny trasy v podstatě srovnatelné (počítáno s naftovým motorem).

Další možnost objednat trajekty přes net, třeba i z Dánska a odjinud, je možné na této adrese: česky , při naší poslední cestě jsme využili zakoupení lístků na trajekt Hirtshals - Langesund, společnost Fjord Line s předstihem, už v dubnu.

Pokud chcete použít na cestu do Finska trajekt ze Stockholmu, je nutné si zajistit rezervaci (prý asi tak 2 - 4 týdny dopředu), jinak je téměř nemožné získat na místě volný lístek, musíte pouze čekat, jestli někdo nepřijede nebo odmítne. V severněji položeném Kapellskäru jsme také neuspěli, i když termín nám nabídli už za týden. (Takže je to spíš o štěstí, jestli to vyjde nebo ne.)

Pro cestu letadlem a vlakem:  letěli jsme s maďarskou nízkonákladovou společností Wizz Air , kde se dají koupit levné letenky na letiště  Oslo-Sandefjord Torp , které leží cca 100 km jižně od Osla (ale prakticky od každého letu jezdí přímo z letiště autobusy do Osla), nebo se dá pokračovat vlakem (kyvadlová doprava zdarma na zastávku jezdí každých cca 8 min.), jízdenky se dají koupit v předstihu přes internet výhodně za minipris (podle situace už od 199 NOK, prakticky kamkoliv). Dá se také využít dálkových autobusů do jiných oblastí.

Pro místní autobusové spojení lze využít tento vyhledávač. Busy jsou ale dost drahé.

Potraviny jsme nakupovali v supermarketech (spíš větší obchod s potravinami)  Kiwi, RIMI a REMA 1000. Ceny jsou tam skutečně relativně nízké. (Ve všech třech obchodech asi srovnatelné.) Dá se tu koupit levný chleba (Kneippbrød) asi za 5 - 7 NOK za kilo. Je to chleba, který se nejvíce podobá našemu. Ostatní chleby jsou výrazně dražší (tak 18 NOK za kilo a více) houska asi od 1,50 NOK. Kilo dobrého margarínu nebo másla stojí kolem 30 NOK. Nejlevnější marmelády lze koupit pod 20 NOK za kilo. Doporučujeme určitě vyzkoušet zmrzliny, jsou výborné ( od cca 6 NOK, větší balení vyjde docela levně).

Nápoje jsou poměrně drahé (vyplatí se vzít z domova). Točené pivo v Norsku i Švédsku stojí cca 50-60 NOK/SEK. Víno a tvrdý alkohol koupíte jen ve specializovaných obchodech za vysoké částky. Pivo je v omezené míře dostupné i na čerpacích stanicích nebo v supermarketech (asi 2,5 - 4,5 %). 1,5 l té nejlevnější neperlivé vody ze Sparu stojí v Norsku 11 NOK.

Poplatky za mosty, tunely nebo dálnice ve Švédsku nejsou, zato v Norsku jsou časté. Hlavně u fjordů, kde jsou tunely (běžně přes 4 km dlouhé, nejdelší dokonce 25 km, ale za ten se neplatí) zpoplatněny částkami odpovídajícími cca 10 – 15 NOK za km tunelu. Ve skutečnosti se platí za auto s řidičem plus další osoby, ale je to jen orientační přepočet, který mnohdy pomůže rozhodnout, zda si raději neudělat zajížďku.

Dálnice v Norsku prakticky nejsou, takže za ně se neplatí, platí se ale za vjezd do větších měst (Oslo, Bergen, Trondheim, Kristiansund, Kristiansand) cca 10 -15 NOK. Aktuální informace o placených úsecích, o výši poplatků, ale i další důležité informace pro motoristy naleznete v češtině na stránkách velvyslanectví zde. V poslední době se zavádí automatické placení za průjezd placenými úseky info zde. (My ho využili při naší poslední cestě, měli jsme registrovanou kartu a  o nic jsme se nemuseli starat, vyúčtování proběhlo bez problémů.). Potěšující zpráva pro ty, kdo jedou na Nordkapp: od r. 2012 se neplatí poplatek za průjezd podmořským tunelem (dříve cca 145NOK 1 průjezd)

Místní trajekty - platby za místní trajekty jsou cenově přijatelné, i když někdy se zajížďka okolo fjordu vyplatí, a je i zajímavější než jízda lodí. Trajekty přes fjordy jezdí často a není potřeba jízdu předem rezervovat, průměrná cena za 1 trajekt je 25 NOK za osobu, 65 NOK za osobní auto + řidiče. Některé vyhlídkové jízdy po fjordech (např. Geiranger) je lépe objednat předem. Ceny za plavby po horských jezerech se pohybují okolo 70 NOK za hodinu plavby.

Ceny a jízdní řády některých místních trajektů můžete nalézt zde (místní přepravce) nebo na této české adrese.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Informace

(admin, 13. 6. 2008 14:06)

Komentáře na této stránce byly ukončeny, přejděte prosím na stránku diskuse, kde můžete svůj názor napsat.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA