Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kudy jsme jezdili a chodili 2.

15. 8. 2006

Naše druhá cesta 

Skandinávie 2003 (21.7.-16.8., najeto 11 000 km)

Obrazek

1. den:  pro naši druhou cestu jsme se rozhodli vyzkoušet trasu do Skandinávie "suchou nohou", to znamená nepoužívat trajekty, ale využít cestu přes mosty. A tak naše trasa vedla přes Berlín, Hamburk, Kolding, krásný  (ale placený most  Storebæltsbroen) mezi městy Korsør a Nyborg, pak na Kodaň, Öresundský most do Malmö a na Varnamo. Zde jsme nocovali v lesíku u dálnice.

2. den: tentokrát jsme se rozhodli dojet co nejdříve do nejsevernějších částí Skandinávie, a tak naše cesta Švédskem vedla po co nejpřímější trase přes Jönköping, Falköping, na Mariestad, kde jsme se zašli podívat k největšímu jezeru Švédska Vänern, odkud jsme pokračovaliObrazek přes Filipstad po silnici č. 64 do Mory. Po prohlídce centra města jsme jeli dál po silnici č. 45 na Sveg. Přespali jsme za městečkem Alvros. 

 3. den:  naše cesta na sever vedla  po č. 45 přes městečka
Östersund, Strömsund a Höting s občasnými zastávkami na  místech, která se nám líbila.

4. den: jsme dále pokračovali po silnici č. 45 do Vilhemina, Storuman, Arvidsjaur. Na křižovatce cestObrazek č. 45 a č. 374 jsme odbočili směrem na Piteå a zajeli se podívat na největší švédské peřeje Storfossen na řece Pite. Jsou dlouhé celkem 5 km a klesají o 82 metrů. Na posledních 600 metrech padá voda o 50 metrů níže (moc pěkné, stojí za zajížďku, platí se zde vstupné, ale my tam byli okolo páté navečer, takže jsme měli prohlídku zadarmo). Při zpáteční cestě k silnici č. 45,  jsme nedaleko peřejí v lese přenocovali.

5. den ráno jsme se vrátili zpět na č. 45, a stále po ní pokračovali na sever přes Jokkmokk (prohlédli si zde centrum 100_3698-600.jpgpolárního kruhu, je mnohem méně okázalé než v Norsku na E 6), projeli Gållivare, Svappaavaara a odtud do Karesuando, kde jsme překročili hranice s Finskem. Naše cesta pokračovala Finskem do Enintekio a Palojârvi a pak dál do Norska. Projeli jsme Kautokeino a vydali se směrem na Altu. Zde jsme na náhorní plošině před Altou přespali u malého krásného jezírka.

6. den: tento den jsme věnovali prohlídce muzea Obrazeks pravěkými kresbami, vytvořenými na skalách při pobřeží před 6 000 až 2 000 lety (je jich tam okolo 5 000, památka UNESCO, lidí také docela hodně), dále samotného městečka i nedalekého Sautso kaňonu (je největší v severní Evropě, potkáte tam minimálně lidí, není totiž v plánech většiny cestovek, i když muzeum pořádá na tato místa vyjíždky - 350 NOK). Cestu tam je poněkud obtížnější najít, ale v informacích muzea poradí (z Alty jedete kousek na sever po E6, u Evelbakken odbočte na Stilla a Gausto, pak cca 7 km pěšky). Nocovali jsme na krásném místě u cesty, vedoucí ke kaňonu, na břehu malého potoka.

7. den: ráno jsme pokračovali z Alty dál na sever po silnici E 6 přes náhorní planinu Finnmarksviddu, Myrland do Russenes, zde jsme odbočili na silnici č. E 69 směrem na Kafjord. Cestou Obrazekjsme potkávali volně pobíhající soby, upozorňují na ně i dopravní značky, pozor, mají před auty přednost. Dříve zde byl trajekt na ostrov Magerøya, kde leží Nordkapp, dnes je v provozu podmořský tunel, za průjezd se platí docela vysoké mýto (tehdy za 1 směr 140 NOK za auto + 46 NOK za osobu, samozřejmě při návratu to samé). Po prohlídce městečka Honningsvågu (které bylo nejsevernějším Obrazekměstem, ale už není, protože ztratilo statut města), jsme pokračovali na Nordkapp. Cesta vede krásnou severskou krajinou, s nádhernými výhlady. Za vjezd k Nordkappu se opět platí, a to nemalý poplatek (dospělý 190 NOK, dítě 55 NOK, rodina 380 NOK,  dnes už jistě víc). Je zde velké informační turistické centrum, z velké části vybudované i pod zemí: Obrazekrestaurace, kino (promítají pěkný film o místní krajině - zajímavý, stojí za to se na něj podívat, je to zdarma), pošta, obchůdky se suvenýry, kaple (zde probíhají i svatby) i místo, kde můžete zakoupit certifikát o dobytí Nordkappu. Venku je známý globus,  a pokud vyjde počasí, i krásná vyhlídka. Všude ale spousta lidí, no nevím, jestli to všechno stojí za to .....

Z Nordkappu jsme se vrátili přes Russenes a Myrland na klidnou a opuštěnou Finnmaksviddu a zde jsme přespali.

Obrazek8. den: ráno jsme pokračovali po E 6 přes Altu, Storslett, podél pobřeží na Djupvik (nádherné výhledy na Lyngenské Alpy, pokryté bílými ledovci), městečko Skibotn (tento úsek cesty, opravdu stojí za to, projíždíte nádhernou krajinou s výhledy na fjordy, hory ...), přes Moen jsme dojeli do Bjerkviku, kde jsme odbočili na E 10 a po ní zajeli do Švédska. Cílem byl národní park Abisko. Nocovali jsme na odpočívadle před Abiskem.

9. denObrazektento den jsme strávili bohužel jen kratší túrou v parku Abisko (původně jsme plánovali alespoň 4 denní trasu po Královské cestě, ale počasí náš plán změnilo), prohlédli jsme si tedy místní kaňon, ale stále pršelo, a tak jsme se vrátili do Norska. Nocovali jsme na trase E 10, kousek za norskou hranicí v krásné krajině jezírek a zakrslých borovic, zajímavých skalních útvarů .... Je to zde oblíbené i u místních, mají tady řadu chatiček.   

10. den:  jsme pokračovali dál po E 10 do Norska a přes Bjornfjel, Bjorvik, Sortland a Melbu, dále trajektem do Fiskebøl na Lofoty, kde jsme přenocovali jsme na břehu moře před Svolvaerem. 

11. den: jsme věnovali návštěvě míst na Lofotech, která se nám minule líbila, nebo kam jsme se nedostali. Jeli jsme na Valberg, Stamsund, Leknes, pak podmořským tunelem (zadarmo), na Ramberg Obrazek(zde jsou pěkné písečné pláže), pokračovali do Reine a pak do nejzazšího místa, kam se dá dojet autem, do Å (je zde parkoviště - zdarma, skanzen, muzeum, kemp,... a také spousta lidí). Ale je zde opravdu pěkně. V podstatě od Nappu na jih je nejhezčí část Lofot. Na noc jsme se vrátili k Nesslandu, kde se dá dobře přespat na pobřeží.

12. den: jsme se vydali do Nusfjordu (moc pěkná osada, památka UNESCO), a pak už zpět na Vareid, Napp a dále jsme tentokrát zamířili do Eggumu, kde je dobré stanoviště na pozorování půlnočního slunce (i když v době našeho pobytu na něj bylo již pozdě). Zde jsme přenocovali.

13. den: z Eggumu jsme se vrátili do Svolvaeru a trajektem do Skutviku se přeplavili na pevninu. Naše cesta pokračovala na E 6 a po ní směrem na jih přes Inhavet, Sonmarset do Fauske, kde jsme odbočili směrem na Bodo Obrazeka jeli se přes Løding podívat na vodní vír Salstraumen (informace o tomto jevu získáte ve Fauske v informačním centru). Večer jsme ještě pokračovali přes Børelva a Misvaer, kde jsme v lese přespali.

 14. den: přes Medbu jsme projeli na E 6, a po ní dál přes polární kruh do Mo i Rana. Cesta dále vede do Mjosjøen a Namskogan. Zde jsme odbočili směrem do Švédska a přes Røyrvik do švédskéhoObrazek St. Blåsjön, odkud  jsme pokračovali na Gäddede. Zde jsme navštívili kaňon Hallingsafallet (je zde největší kaňon severní Evropy, 800 m dlouhý, 50 - 60 m vysoký s 50 m vodopádem, placený vstup, navečer volný). Poblíž kaňonu, u říčky z něho vytékající, jsme na krásném místě přespali. 

15. den: jsme se vrátili do Gäddede,  po silnici č. 74 zajeli do Norska a po č. 765 jsme se vrátili opět do Švédska. Podél krásných jezer pokračovali na Krokom, zde odbočili na Obrazeksilnici E 14 a po ní pokračovali směrem na Åre, Duved a zde odbočili k další místní zajímavosti, vodopádům Tännforsen (je to nejznámější švédský vodopád, výška 38 m, šířka 50 m, nazývaný také jako  švédská Niagára, za vstup do areálu se platí). Po E 14 jsme pak pokračovali směrem na Norsko, cestou jsme navštívili ještě vodopád Handölforssana (zdarma) s řetězovým mostem nad peřejemi. Odtud jsme jeli směrem na Storlien, kde jsme před městečkem u řeky přespali.

16. den: přes Storlien jsme pokračovali do Norska, projeli přes Trondheim a po E 6 přes Oppdal, Dombås do Romsdalu, a pak odbočili na Trolí cestu, kde jsme přespali v sedle nad známými serpentinami, jako při cestě v r.  2002 (už to nebylo takové klidné místo, začínají zde stavět asi nějaké turistické centrum).

17. den: přes Trolí cestu jsme se vrátili zpátky na Dombås, Obrazekdo Otty, odtud směrem na Mysuseter, cestou jsme zašli k zajímavému přírodnímu výtvoru nazývanému Bílí mniši (Kvitsriuprestinne, zemní pyramidy, vede sem placená cesta /30 NOK/, ale dá se dojít od závory pěšky, je to nenáročná procházka, prakticky po rovině, závěrečné stoupání je stejné, i když se jede dál autem) a pak jsme pokračovali do národního parku Rondane. Nocovali jsme před Mysusetrem.

18. den: jsme věnovali túře po národním parku Rondane. Je to zase úplně jiná krajina, bezlesé, lišejníkem porostlé kopce, potůčky, jezero ..... moc pěkné. Navečer jsme přejeli přes Ottu a Lom k Elvesetru, kde jsme v borovém lesíku přenocovali.

19. den: z Elvesetu jsme jeli Obrazekpo silnici č. 55 na Turtago do Gaupne, kde jsme odbočili k ledovci Jostedalsbreen. Tentokrát jsme se vydali ke splazu Bergsetbreen (je pěkný a je tu málo lidí narozdíl od předchozích námi navštívených splazů). Přespali jsme u Fossenu na břehu ledovcové říčky.

20. den: Přes Gaupne jsme se vrátili zpět po č. 55 na Turtago, zde jsme odbočili na placenou cestu do Ovre Årdalu (zajímavá, pěkná, placená cesta). Zde jsme zajeli do Hjelle a zašli k vodopádu Vettifoss (nejvyšší norský vodopád, svislý volný pád bez přerušení 275 m). Pak jsme pokračovali na Årdalstangen, Laerdal a po staré Sněžné cestě přes horský hřeben (pod pohořím je nyní nejdelší tunel - 25 km dlouhý, který cestu výrazně zkracuje, ale není to tak pěkné), na něm jsme na místě s krásnou vyhlídkou na fjord přespali.

21. den: pokračovali jsme do Aurlandu, Flåmu, tunely (neplacenými) do Vossu. Před ním, hned vedle silnice, Obrazekjsme si prohlédli  vodopád Tvindefossen a pokračovali do Bergenu (je dobré sem jet o víkendu, neplatí se za vjezd ani za parkoviště na ulicích - od soboty odpoledne). Prohlédli jsme si město a poté jsme pokračovali po silnici č. 7 na Norheimsund, prohlédli si vodopád Steindalfossen (dá se projít  po cestě pod vodopádem, voda padá přes vás). Dále jsme pokračovali na Brunavik a trajektem přes Handargerfjord do Brimmmes  a na Eidfjord. Odtud spirálovým tunelem (zadarmo) na Hardargervidu, kde jsme přenocovali.

22. den: ráno jsme se vrátili Obrazekkus cesty zpět do Fossli a zajeli k vodopádům Vøringfossen a pak na vyhlídku na ledovec Hardangerjøkulen. Pokračovali jsme dále  přes náhorní planinu Hardargerviddu přes Dyramut, Geilo do Hagafossu, kde jsme odbočili na silnici č. 50 a vrátili se po ní zpět do Aurlandu. Zde jsme  tentokrát pokračovali nejdelším tunelem (25 km a je zdarma, má 3 rozšířená, modře osvětlená místa, aby projíždějící neměli deprese z dlouhého pobytu v úzkém podzemním prostoru) do Laerdalu, kde jsme najeli na E16 a po ní pokračovali na Tyin. Ve Filefjellu za Nystovou jsme nocovali.

23. den: ráno jsme se vydali po E 16 na Tyin, Lomen do Fagernes, Obrazekza městem jsme odbočili na  silnici č. 33 na Dokku a pokračovali po č. 249 do Redalen a pak po E 6 do Lillehammeru. Po prohlídce města a olympijského areálu jsme večer přejeli přes Ringebu do Sjoa a zde odbočili na silnici č. 257 a dojeli do Randsveku. Za ním jsme v lese přespali. 

24. den: Obrazektento den jsme zajeli k jezeru Gjende a podnikli túru přes hřeben Bessegen. (Moc pěkné, i když náročnější než píší v průvodcích, opravdu je nutné počítat s uvedeným časem, je dobré třeba spojit s cestou lodí k Memurubu  a jít zpátky pěšky.) Večer jsme se vrátili na noc do Randsveku.

25. den: jsme se vydali na cestu domů, jeli jsme přes Jotunheimen po silnici č. 50 (velice pěkné, pokud vyjde počasí, bývá zde i laponská rodina se soby a prodejem místních specialit, paroží ...) okolo jezera Gjende, Byggdin do Fagernes a po E 16 přes Honefoss, Oslo, dále po E 6 do Švédska. Nocovali jsme nedaleko hranic.

26. den: po E 6 přes Uddevala, Göteborg, do Malmö, zde už po známé trase po mostě do Dánska a po dálnici přes mosty na Kolding do Německa. Přespali jsme na odpočívadle u dálnice kousek za hranicemi.

27. den: po dálnici přes Hamburg, Magdeburg, Halle jsme dojeli domů.

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Informace

(admin, 16. 6. 2008 16:02)

Komentáře na této stránce byly ukončeny, pro vaše poznámky, dotazy, rady můžete využít rubriku: Diskuse.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA