Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kudy jsme jezdili a chodili 6 - druhá část

22. 9. 2015

001.jpg

12. den: dnes jsme měli v plánu dojet až na atlantické pobřeží, počasí nebylo nic moc, tak jsme se nemínili cestou nikde příliš zdržovat, vlastně jsme to zde už všechno několikrát navštívili, navíc jsme očekávali i davy lidí, je to totiž turisticky velice frekventovaná oblast, dscn0558.jpgprakticky každý sem míří. Hned na první zastávce Gudbransjuvet jsme byli překvapeni, jak se to zde změnilo, je tu nové parkoviště, kiosek, toalety, vyhlídkové plošiny, betonové chodníky .... servis pro turisty, jak se dnes i v Norsku buduje, škoda, místo ztratilo na svém kouzlu, .... někomu se to líbí, nám moc ne. A to jsme netušili, co nás čeká dál! Jeli jsme na Trolí cestu (Trollstigen), byli jsme tu už několikrát, minule se tu dostdscn0576.jpg stavělo, tak jsme očekávali, že to nebude stejné, ale to, co jsme zde viděli nás velmi překvapilo. Je to zde celé přebudované, místo dřevěných chatiček a stánků s laponskými domorodci betonová plocha se stavbami, jezero převedeno jinam, všude betonové chodníky se železným zábradlím, železobetonové vyhlídky ..... v místech, kde se chodilo po pěšinkách, vůbec jsme to nepoznávali. Navíc zde byly davy turistů z výletních lodí, které sem z Geirangeru přivezly autobusy. Pochmurnou náladu zvyšovalo i dscn0583.jpgdeštivé počasí, tak jsme si ještě zašli na kávu a vafle do nové restaurace a raději pokračovali v další cestě. Sjeli jsme do Åndalsnes a po silnici č. 64 pokračovali směrem na Molde. Trajektem Äfarnes- Sølsnes (108 NOK), pak vedla naše cesta po mostě Bolsøysbrua, dál jsme projeli podmořským tunelem Fannefjordtunnelen (nikde se neplatí) do Molde, a odtud jsme pokračovali dscn0636.jpgdál po silnici č. 64, projeli tunelem (Tussentunnelem, nyní už také zdarma). U Moen jsme odbočili na silnici č. 663, z té jsme u Elnesvògen odbočili na č. 664 směrem na Bud. Před ním jsme zůstali na noc v příjemném malém rybářském kempu (chata pro 4 á 380 NOK, stan + auto 160 NOK Blåhammer Camping, wifi zdarma) na břehu Atlantiku. 

13. den: v noci pršelo, balili jsme v dešti, a to na dnešek původně předpovídali v této oblasti pěkně, proto jsme sem také jeli .... K naší smůle jim to jednou nevyšlo. A tak jsme absolvovali výlet na Atlantickou cestu (Atlanterhavsveien) v dešti. Při našich předchozích cestách jsme tu měli vždy pěkně, posledně i dost vedro, dscn0649.jpgaž 30 st., tak jsme si to také jednou vyzkoušeli jinak. Z kempu jsme pokračovali do Bud (je zde pevnost, stavěná v letech 1941-3 a muzeum), odtud jsme pak po silnici Fv 235 pokračovali do Farstad, zde se napojili na silnici č. 663 a po ní dojeli do Vevang, odkud jsme pokračovali po silnici č. 64, která vede přes Atlantik cca 8 km samé mosty a malé ostrůvky (zdarma). Projeli jsme ji, opět jsme byli překvapeni změnami, které zde nastaly. Po největším ostrově se jižbeze-jmena.jpg chodí jen po chodníku, který vede okolo celého ostrova, je zde nové sociální zařízení, malé občerstvení, parkoviště .... jako na většině hojně navštěvovaných míst v Norsku. Počasí stále nic moc, tak jsme se rozhodli vrátit do vnitrozemí. Po silnici č. 64 jsme projeli tentokrát vnitrozemím do Molde, odtud už známým podmořským tunelem Fannefjordtunnelen, pak po mostě Bolsøysbrua, dál trajektem Äfarnes- Sølsnes (108 NOK). Před Åndalsnes v Isfjorden dscn0661.jpgFeriesenter jsme zůstali na noc (2 pokoje se 3 postelemi 400 NOK, chata á 4 osoby 550 NOK, wifi zdarma) .

14. den:  ráno bylo jak vymalované, modrá obloha, po mracích ani památka, tak jsme změnili včerejší plán jet přes Dombås, a rozhodli jsme se projet ještě jednou přes Trolí cestu, Geiranger a do Otty jet přes Lom. Vydali jsme se tedy opačným směrem než před několika dny po č. 64 do Åndalsnes, za ním pak odbočili na silnici č. 63 směrem na Trollstigen a projeli znovu slavnédscn0675.jpg zatáčky, tentokrát odzdola nahoru. Počasí bylo pěkné, navíc jsme už věděli, co máme očekávat, a tak nám to dnes nepřišlo až tak děsivé. Nakonec jsme si říkali, že je asi pro přírodu lepší, že se chodí po chodnících, když se zde vystřídá tolik lidí, že se aspoň neničí ...... Byly tu opět davy lidí, tentokrát z lodi parkující u Åndalsnes (Costa Fortuna), opět spousta autobusů, aut .... Chvíli jsme se zdrželi, prošli chodníky, pokusili se projít kousek směrem k Trolí stěně, ale bahno, dscn0697.jpgvoda, sníh nás od další cesty odradily, a tak jsme si opět dali kávu a vafle a pokračovali dál. Chvíli jsme se zdrželi nahoře v průsmyku ... bylo opravdu pěkně a pak už jen klesali do Valldalu, s několika zastávkami na zajímavých místech. Pokračovali jsme na trajekt Eidsdal - Linge (99 NOK), dál přes Orlí cestu (Ørneveien) do Geirangeru. Tentokrát tu nekotvila žádná loď, a tak zde bylo relativně dscn0722.jpgklidno. Prošli jsme se tedy po přístavu, koupili nějaké dárky, poseděli u zmrzliny, v turistickém centru koukli na net na počasí na další dny (před centrem volná wifi, uvnitř 3 počítače s internetem zdarma)... a pak pokračovali v cestě. Minuli jsme odbočku na Dalsnibu, opět nás odradilo, že je tam dneska už cesta upravená, nahoře kiosek, a to nás už nelákalo. Odbočili jsme na silnici č. 15 směrem na dscn0740.jpgLom a po ní pokračovali dál. U Grotli jsme ještě odbočili do hor a nostalgicky projeli část  staré cesty č. 258 přes fjel (Gamle Stryneflellveg). Při kratší procházce jsme se přesvědčili, že nocovat zde opravdu není vhodné, tak jsme ještě navštívili lyžařské centrum, bylo v provozu, a dokonce jsme viděli i lyžaře na běžkách. A pak už jsme jen jeli hledat nějaké pěkné místo u řeky na přespání. To jsme našli před Pollfosem.

15. den:  ráno jsme se vydali po cestě podél řeky Otty (cestou se  několikrát zastavili u pěkných peřejí) do Lomu, je zde zajímavý dscn0764.jpgdřevěný kostel, byl ale zavřený, tak jsme si alespoň nakoupili (je zde u silnice FV 468 nově otevřena i velká prodejna REMA 1000). Za návštěvu stojí i muzeum polodrahokamů (zdarma). Naše další cesta pokračovala přes Vågåmo do Otty. Zajeli jsme se podívat do Rondane (40 NOK) na parkoviště Spranhaugen, odkud se dá projít po štěrkové cestě k jezeru a k chatě Rondassvabu. Zde začíná většina tras k nejvyšším vrcholkům národního parku, v chatě je možnost noclehu, i kempování v okolí. Odtud jsme pak pokračovali dscn0776.jpgpo E 6, ještě se zajeli podívat k známé raftové řece Sjoa (odbočka z E 6 na č. 257), pak pokračovali do Vinstra, kde jsme odbočili na Fv 255, pak č. 256 dále č. Fv 422, a po Fv 423 (vypadá to složitě, ale z Vinstra je trasa k Peer Gyntovi už značená) do Gålå, protože jsme se chtěli podívat na cestu Peer Gynta, která zde začíná. U jezera jsme zůstali na noc.

16. den:  naše cesta pak vedla přes osadu Gålå, kde začíná placená cesta Peer Gyntvegen (je známá hlavně jako cyklotrasa), ale dá se projet i autem. Mýto je automatická brána (auto 80 NOK, platí se buď kartou nebo hotově, kolo zadarmo). Cesta vede pěknou krajinou s množstvím jezer, zakrslou vegetací, z náhorní planiny jsou krásné dscn0782.jpgvýhledy na Jotunheimenn. Občas se objeví dřevěné stavení, ale i možnost občerstvení a ubytování. Krajinou vedou i značené stezky, dá se jít na různě dlouhé trasy. Moc se nám zde líbilo. Při výjezdu z placené oblasti se projíždí nově rozšiřovaným zimním střediskem Skeikampen Alpinsenter a pak už cesta FV 337 pokračuje přes Svingvoll po č. 254, do Segalstad bru, dál do Follebu po Fv 255  směrem na Lillehammer. Zde se projíždí novou automatickou mýtnou bránou, která zaznamená vaši SPZ a vy pak platíte buď někde na určené benzínce, nebo máte zaregistrovanou platební kartu a nemusíte se o dscn0807.jpgnic starat. (My využili registraci karty.)  Zajeli jsme do Lillehammeru, potřebovali jsme ještě něco koupit, prošli se po hlavní ulici a pak pokračovali po E 6, přes cca 1 500m dlouhý most přes jezero Mjøsa, do Hamaru. Zde je zajímavá rychlobruslařská olympijská hala (XVII. zimní OH r. 1994) ve tvaru převrácené vikinské lodi. A pak už jsme zamířili k norsko-švédské hranici po silnici č. 25 přes Elverum, zde na č. 2 a po ní dscn0808.jpgjsme dojeli do Braskereidfossu, kde jsme zůstali na noc v Støja kempu u řeky Glomma, jako už při naší předcházející cestě.  Oproti minulým letům je kemp nově zrekonstruován, má nové obytné kapacity a také je o dost dražší (chatka s jednoduchým vybavením pro 4 á 450 NOK), bylo to naše nejdražší ubytování v Norsku (pro srovnání před několika lety za stejnou chatku jsme platili 200 NOK).

17. den: naše poslední kilometry po Norsku pak vedly po silnici č. 2 přes Arneberg do Konsvingeru, je zde velká vojenská dscn0809.jpgpevnost ze 17. st. (více o systému pevností v této oblasti zde). A pak už to není daleko na norsko-švédskou hranici u Magnor. Je zde informační centrum, obchod se suvenýry, kempy, odpočívadlo. Odtud jsme pokračovali po silnici č. 61 do Švédska přes Charlottenberg, Arviku směrem na Karlstad. Před ním jsme odbočili na silnici E 45, po které jsme pokračovali podél největšího švédského jezera Vänern. Touto trasou jsme projížděli uždscn0816.jpg několikrát, tak jsme se zastavovali na známých místech a porovnávali změny, které nastaly.  Po E 45 jsme dojeli až do Göteborgu. Před ním jsme si ještě prohlédli pevnost Bohus Fästning u Kungälv, ke které se jede po zvedacím mostě přes Göta älv. Zde jsme pak najeli na E 6, po které jsme projeli přes Göteborg a pokračovali dál na jih. Chtěli jsme přespat někde na jihu Švédska a pak pokračovat přes most přes Öresund z Malmö do Kodaně (již několikrát jsme přes něj jeli), ale počasí se zhoršovalo, nakonec začalo i pršet, a tak jsme se rozhodli dscn0826.jpgpro jiné řešení. Blížili jsme se zrovna k Hensinborgu, a vzpomněli si, že jsme zde při naší 1. cestě použili trajekt z Dánska (most ještě nebyl), a tak jsme odbočili a zkusili zajet do přístavu, jestli náhodou nepopluje nějaký trajekt. V dešti a téměř za tmy jsme dojeli do přístavu a stihli se nalodit na právě odplouvající trajekt do dánského Helsingøru. Kdybychom měli víc času, asi bychom za tu cenu (476 SEK) ani nejeli, ale byla to rychlovka. V Dánsku jsme po dálnici E 47 projeli do Kodaně a dscn0833.jpgzajeli do 1. kempu, který je z dálnice značený, zde jsme zůstali na noc.

18. den kempink Absalon je luxusní zařízení s chatami, pokoji a místy pro stany prakticky uprostřed Kodaně. Po našem putování skandinávskými pustinami až moc civilizace (stan, auto 2 osoby 360 DKK, pozor, platí se vratná záloha 100 DKK na dscn0847.jpgkempinkovou kartu, kterou vám při odjezdu vrátí v hotovosti ...., jinak berou platební karty bez problémů). Ráno jsme si kemp ještě prohlédli a vydali se na cestu domů. Vrátili jsme se na dálnici a po E 20 pokračovali přes most Korsør - Nyborg (Velký Belt,  235 DKK, bez problémů  kartou). Protože jsme měli ještě hotovost vrácenou v kempu, zajeli jsme do Odense a peníze utratili. Pak už jen další cesta přes Dánsko, další velký most dscn0851.jpgpřes moře  (New Little Belt Bridge). Pak dál přes Kolding na E 45 do Německa, dál přes Hamburg. Pro cestu zpět jsme se rozhodli nejet tentokrát přes Berlín, ale použít trasu na Hannover a Magdeburg. Byla by to pěkná cesta, kdyby zrovna neopravovali dálnici, takhle jsme prakticky až k Hannoveru jeli po staveništi s omezeným provozem (příprava na naši D1 wink ). Další cesta už byla bez problémů ... Leibzig, Drážďany (původně jsme zde někde chtěli přenocovat, ale při pohledu na dálniční ukazatel Praha cca 150 km, na skandinávské poměry vedle)  jsme pokračovali dál a v noci dojeli domů .....

Další fotografie a videa  k cestě zde

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA