Střípky z cest po Skandinávii

16. den dnes jsme pokračovali po E 6 na jih. Projížděli jsme po hlavní silnici krajinou, kterou známe již z dřívějších cest a zastavovali se na hezkých místech a výhledech (foto). V Bjerkvik-Rahkka jsme odbočili na silnici E 10 a po ní pokračovalidál na Vesterály. Na ostrovy jsme se dostali po krásném  Tjeldsundbrua mostě  a pokračovali dál na křižovatku se silnicí č. 85, zde odbočili, dojeli k Sortlandu, zde jsme po přejetí, jak jinak než krásného mostu (foto), odbočili na č. 820 a pokračovali dál nádhernou krajinou, potkávali jsme málo lidí, prostě stále ještě ráj. V Rise jsme odbočili na silnici č. 7656, a po ní dojeli do Hovdenu. Zde silnice končí, prošli jsme se k majáku (foto) na konci ostrova, ve vesničce jsou i hezké písečné pláže. My jsme se kousek cesty vrátili do sedla nad ní, zde je nástupní místo na túru na okolní hory. Vyšli jsme na jednu vyhlídku (foto) a pak zajeli na parkoviště u písečné pláže, u které jsme pak zůstali na noc (foto).

17. den ráno byla mlha, a tak jsme se rozhodli, že zajedeme do jiné části ostrova a snad budeme mít štěstí na výhledy. Vrátili jsme se na silnici č. 820 a vraceli se po ní směrem na Sortland. Na křižovatce jsme pak odbočili na č. 821 směrem na Myre. Chvílemi to vypadalo nadějně (foto), mlha se zvedala, ale čím více jsme se blížili k oceánu, tím to bylo horší. A tak jsme návštěvu výběžku ostrova s osadou Nyksund vzdali, odbočili na č. 7674 a po pobřeží se vraceli přes Alsvåg, zde se počasí opět vylepšilo a my se mohli těšit z hezkých výhledů. Po silnici č. 820 jsme pak projeli přes Sortland a dál po č. 82 tentokrát na jih. Projeli jsme přes most do Stokmarknes (foto), a pokračovali dál na trajekt do Melbu, který dříve, než postavili novou silnici s mosty a podmořským tunelem, byl jedinou možností cesty na Lofoty z tohoto směru. Trajekt Melbu - Fiskebøl (foto) (112 NOK, jízdní řád, ceny ) jezdí často, většinou nebývá plný, takže není problém se nalodit. Měli jsme v plánu si dnes v kempu, který si děti při minulé cestě oblíbily, vzít chatičku, a tak jsme po příjezdu na Lofoty zamířili po E 10 na jih, pak odbočili na silnici č. 7638 a po ní dojeli do Sandsletta Camping. Povedlo se nám dokonce dostat stejnou chatku (á 5 osob 650 NOK) jako v r. 2023, takže nadšení u nejmladších členů bylo velké.

18. den počasí na další dny vypadalo pěkně, dětem se v kempu líbilo, a tak jsme se rozhodli, že si připlatíme ještě jednu noc, vyjedeme na výlet jižněji (foto) a do kempu se vrátíme. (Neplánovali jsme totiž už pokračovat dál na jih Lofot, byli jsme tam několikrát a už při mimulé cestě r. 2023 nám ty davy turistů vadily.) Vrátili jsme se tedy na E 10, po ní zajeli do Svolværu, který je jakýmsi hlavním městem Lofot, prošli se po centru městečka a pak pokračovali dál na jih přes Kabelvåg s největším dřevěným kostelem severně od Trondheimu (vejde se až 1200 lidí), kolem známých míst např. pláže Rørvika, kde jsme se minule koupali. Do Henningsværu jsme letos nezajížděli, ale pokračovali jsme po E 10 přes most na ostrov Gimsoya a pak po silnici 7624 a pak 7626 do vesničky Hoven. Naším cílem byla hora Hoven (foto), jejíž název okouzlil děti a potřebovaly na ni vylézt (dá se celkem bez problémů), zašli jsme i na nedaleké  písečné pláže. Po zdolání hory, jsme se vrátili na E 10 a po mostě (foto) zpět na ostrov Austvågsøya. Zde jsme odbočili na silnici č. 7628 směrem na Sydalen a dojeli až na její konec do Brenna (foto) (zde jsou pěkná jezera, začátek cesty k nim vede okolo domků, sledujte mapy.cz). Zpátky jsme pak projížděli známou krajinou s krásnými výhledy (foto). Na noc jsme se vrátili do kempu (foto).

19. den dnešní den jsme ještě chtěli strávit na Lofotech, počasí bylo ukázkové, a tak jsme se vydali po silnici č. 7638 směrem na Straumnes. Naším cílem byl výstup na vyhlídku Delpen (foto). Je to náročnější výstup než na Hoven, místy jsou exponované úseky a za mokra je to asi dost náročné nejen z důvodu příkrého stoupání. Seshora jsou ale opravdu krásné výhledy (foto), dá se pokračovat i na další místa, ale pokud neplánujete celý přechod, je zbytečné pokračovat, uvidíte to samé. Naše další cesta pokračovala dál po pobřeží, počasí bylo krásné, krajina úchvatná, tak jsme si to užívali. Zajeli jsme se podívat na další zajímavost Grunnfør Bicycle Shelter (foto) Je to zajímavá stavba, která slouží jako přístřešek pro cyklisty a zároveň vyhlídka na moře. Dá se zde přenocovat i ve stanu (WC je bohužel už mimo provoz, místa jsou nerovná, ale dá se najít i pěkné, ale není tu přístup do moře, který děti požadovaly), tak jsme tedy ještě pokračovali dál a kousek za Sommarhus (foto) u Mordjfordu zůstali na noc ve stanu. Bylo krásně, tak jsme se koupali ve fjordu a užívali si poslední den na Lofotech.

20. den dnes jsme se vydali na cestu z Lofot, projeli jsme tedy podél pobřeží (foto) do Fiskebølu, tady se napojili na E 10 a po nové cestě podmořským tunelem a po mostech dojeli do Lødingenu.  Ze Svolværu sice jezdí do Skutviku trajekt zadarmo, ale jen 2 x denně a není tedy snadné se na něj dostat, rozhodli jsme se proto využít trajekt Lødingen - Bognes (jezdí často, není problém se na něj dostat, plavba 1 hod., 180 NOK). V přístavu (foto) je i obchod REMA 1000, můžete si zde, pokud byste čekali, nakoupit. Z přístavu jsme pokračovali po E 6 na jih. Cestou jsme se zastavovali na hezkých a známých místech, jeli jsme tudy už několikrát. Např. krásné jezero Varpvatnet (foto) s odpočinkovými místy na křižovatce s odbočkou č. 827 (vede do přístavu Drag), peřeje na řece Sagpollen (foto), skalní kresby (foto) u Tømmernesetu, drobnější vodopády (foto) přímo u E 6 .... Za Rognan jsme odbočili na silnici č. 812 a na noc jsme zůstali na tábořišti u řeky Lakselva (foto).

21. den na dnešní den byla předpověď počasí příznivá jen na dopoledne, další dny také mělo pršet, proto jsme změnili plány a místo pobřežní silnice č. 17 jsme se rozhodli jet vnitrozemím. Naplánovali jsme si tedy pěší trasu u vodopádu Kjemåfossen (foto), který je poblíž polárního kruhu a pak se ještě zastavit v centru na polárním kruhu. Vrátili jsme se tedy na E 6, pokračovali po ní podél řeky Saltelva přes Storjord a za ním ještě před Nordland National Park Center odbočili doprava na neznačenou cestu a dojeli na parkoviště Hestbrinken. Odtud vede pohodlná cesta k vodopádu (cca na hodinu tam i zpět, pokud nechcete jít okruh, ten je náročnější). Po návratu jsme pokračovali po E 6 na náhorní planinu, s množstvím menších říček (foto) s peřejemi, zakrslých břízek .... k polárnímu kruhu (foto). Je zde velké parkoviště, budova s restaurací, obchody se suvenýry, a další zajímavosti. V  Arctic Circle Centre jsme byli už několikrát, ale děti měly slíbené dortíky (posledně jim moc chutnaly), tak jsme museli zjistit, jestli jsou stále dobré. (Ano, příště prý zase musíme zajet). Předpověď počasí vyšla, brzy se zatáhlo a začalo pršet, tak jsme se rozhodli, že se pokusíme frontu projet směrem na jih, kde mělo být lépe. Vydali jsme se tedy po E 6 přes Mo i Ranu, Korgen a Mosjøen do nám známého (spali jsme tu posledně) kempu Storforsen a vzali si chatičku (500 NOK chata pro 4 osoby).

22. den naším dnešním cílem bylo Švédsko, chtěli jsme navštívit vodopády, kde děti ještě nebyly. Vydali jsme se tedy po E 6 dál na jih, projeli po ní do Namsskoganu, cestou jsme viděli krásného losa (foto), tady odbočili na  silnici č. 7028, po ní dojeli ke křižovatce s č. 773 a zamířili na Røyrvik (foto). Cesta vede krásnou náhorní krajinou s mnoha jezery. V Røyrvik jsme odbočili na silnici č. 7024 směrem ke švédské hranici. Ve Švédsku jsme ve Stora Blåsjön odbočili na silnici Z 819 směrem na Gäddede. Cca po 6 km jsme zastavili na parkovišti u vodopádů Brakkåfallet (foto), jsou to 2 vodopády, k oběma se dá dojít (trasa je na mapy.cz značená), jen za mokra je náročnější dostat se až k vodě, klouže to. Po prohlídce jsme pokračovali dál k dalším, mnohem větším vodopádům. Přes Gäddede jsme projeli po silnici 342 směrem na Norsko a po cca 3 km odbočili na silnici č. 831. Po cca 18 km (cesta je nezpevněná) už je odbočka k vodopádu Hällingsåfallet (fofo). Pokud se chcete projít i podle kaňonu, který říčka tvoří, zastavte hned na 1. parkovišti, pokud chcete jen k vodopádu, pokračujte až na konec cesty, kde je také parkoviště (obě jsou zdarma). Oproti naší minulé návštěvě je to tu nově vybudované, vyasfaltované parkoviště, zpevněné cestičky, WC, lavičky, stolky, most nad vodopádem, nové vyhlídky. Původně jsme chtěli navštívit švédské parky při hranicích s Norskem, ale předpovídali zde na další týden deště, tak jsme opět změnili plány a rozhodli se, že pojedeme ještě víc na jih do centrálního Norska. Vrátili jsme se tedy na č. 342 a po ní pokračovali k hranicím, tady se změní na silnici č. 74, která vede jak jinak než hezkou krajinou kolem jezer, přírodní rezervací Sanddøldalen, kolem velkého kaňonu řeky Sanddøla. U té jsme zůstali na noc (foto).

23. den ráno jsme se vydali směrem na Formofoss ( je zde také zajímavý vodopád, ale my k němu letos nezajížděli), u něho najeli na E 6 a po ní pokračovali přes Trondheim (foto), Oppdal do parku Dovrefjel (foto). Žijí zde pižmoni, ale neměli jsme na ně ani při jedné návštěvě štěstí. Prošli jsme se tedy kousek krajinou, počasí se zlepšilo a tak jsme za Hjerkin u jezera přespali (foto).

24. den  ráno se nám povedlo sbalit stan ještě za sucha, ale pak začalo pršet, tak jsme pokračovali dál. Opět jsme viděli losy (foto), cesta nás vedla dál Dovrefjelem po E 6 do Dombåsu, přes Dovre horským údolím s menšími vodopády (foto) do Otty, zde jsme odbočili na silnici č. 15 a podle řeky Otty pokračovali do Vågåmo zastavili jsme se na odpočívadle Nessebrue rasteplass (foto) a prošli se po starém mostě přes řeku. Pak už naše cesta vedla na silnici č. 51, která vede přes park Jotunheimen (foto). Je to krásná vyhlídková cesta, ale nějak jsme letos neměli štěstí a počasí nám nepřálo. Zastavili jsme se na parkovišti u hezkých dřevěných mostků, kousek se prošli, ale pak pokračovali dál. Z vyhlídky na slavný hřeben Bessegen a jezero Gjende (foto) jsme toho moc neviděli, vrcholky byly v mracích. Vydali jsme se tedy přes zdejší turistické středisko Fagernes a Leiru dál po silnici č. 51 směrem na Gol, zde se napojili na silnici č. 7. Kousek za Golem (cca 3 km) jsme v si v Brekko (retro) kempu (foto) vzali na noc chatičku, protože v noci mělo ještě pršet (500 NOK nebo 45 EUR, platí se do obálky hotovost, majitele jsme vůbec neviděli, chaty jsou otevřené, volné mají cedulku ledig, sprcha v ceně).

25. den ode dneška počasí předpovídali krásné, a tak jsme měli v plánu zajet na náhorní planinu Hardargervidda, kterou máme moc rádi. Vydali jsme se tedy po silnici č. 7 přes Hagafoss dál (foto) do Geila. Je to pěkné místní horské středisko a pak pokračovali dál přes Ustaoset (foto)  a Haugastøl, kde se začíná stoupat na náhorní planinu k přehradě Ørteren (foto). Pokračovali jsme kolem krásných jezer, severskou krajinou, zastavovali se na pěkných místech, vyšli na nějaké kopce rozhlédnout se do kraje, na ledovec Hardarjøkulen (foto) a vzpomínali na dřívější návštěvy. Místy byly zbytky sněhu, děti si na nich užily dost zábavy. Ani se nám nechtělo pryč, ale náš čas v Norsku se chýlil ke konci a my se museli začít přibližovat k domovu, a tak jsme se nakonec vrátili do Geila, zde odbočili na silnici č. 40 a přes Dagali, po okraji Hardargerviddy pokračovali dál. Před Uvdal jsme odbočili na silnici č. 2814 směrem na Rjukan. V Austbygde jsme odbočili na silnici 364 a na břehu jezera Tinsjo (foto) přespali.

26. den dnes jsme měli v plánu naši poslední túru v Norsku, horu Gaustu (foto) (je z ní prý vidět při dobré viditelnosti do vzdálenosti až 200 km, plochu cca 60 tisíc km²). Vydali jsme se tedy do Rjukanu, zde odbočili na silnici č. 3430, která stoupá serpentinami k parkovišti, kde začíná výstup. Nahoru se můžete dostat několika způsoby, můžete začít na 1. parkovišti Longefonn (je to kratší, ale prudká cesta, popř. odtud jezdí podzemní lanovka Gaustabanen), nebo z 2. parkoviště Stavsro (150 NOK na 24 hodin, odkud vede delší, ale méně příkrá trasa, cca 2 hodiny nahoru). My jsme i letos pro cestu nahoru (foto) zvolili tuto možnost. Gausta je hojně navštěvovaný vrchol (prý ho navštíví ročně až 70 tisíc turistů), takže nepůjdete sami, ale není to tak hrozné a stojí to za to. Nahoře jsou krásné výhledy (foto), doporučujeme i místní výborné vafle, které mají v horské chatě pod vrcholem. Po návratu na parkoviště jsme pokračovali po silnici dál přes náhorní planinu do Tuddal, dál do Sauland, zde se napojili na E 134, po ní do Ørvella, zde jsme odbočili na silnici č. 361, v Gransherad na silnici č. 37 a u jezera Ongeltrjøn (foto) přespali.

27. den byla to naše letošní poslední noc v Norsku. Ráno jsme se vydali dál, cestou se zastavovali na hezkých místech (foto), před Konsbergen odbočili na silnici č. 40 a  po ní dojeli do Hvittingfoss, zde odbočili na č. 32, projeli pod dálnicí E 18 a po silnici č. 315 pokračovali přes Gullhaug do Holmestrand a po silnici č. 310 dojeli do přístavu na trajekt Horten - Moss (jezdí často, 291 NOK). Jezdí zde elektrické lodě (foto), cesta je příjemná, cca 1/2 hodiny. V Mossu jsme zajeli na pláž u přístavu, prošli se a chvíli pozorovali lodě. Pak už jsme najeli na E 6 a vydali se k švédské hranici. Po krásném Svinesundském mostě jsme přejeli do Švédska, pokračovali ještě po E 6, u Tanumshede jsme odbočili  a zajeli do Tanum camping (450 SEK za stan, sprcha se platí). Zde jsme postavili stan (ve Švédsku se dá také volně přenocovat, ale my jsme v této části už neměli dobrý pocit zůstat mimo) a vydali se k pravěkým skalním kresbám (skalní park, dědictví UNESCO) v okolí. Je zde i Vitlycke Museum, ale pokud do něho nechcete, skalní kresby jsou volně přístupné (foto). Dá se projít několik tras, dobře značené.

28. den dnes jsme pokračovali dál na jih, vrátili jsme se na E 6, pak odbočili na silnici č. 44 na Uddevallu, pokračovali na křižovatku u Båbergu, zde odbočili na O 2028 a dojeli do Trollhättan. Je to zajímavé město, kterým prochází Trollhättan kanál (spolu s Göta kanálem součást vodní cesty dlouhé 390 km spojuje řadu jezer a řek a dá se jet na lodi z Göteborgu přes velká jezera Vänern a Vättern). Ve městě je několik zvedacích mostů (foto), krásná je i procházka okolo vodního díla ... Po prohlídce města jsme pokračovali k další zajímavosti, a to k zřícenině hradu Gräfsnäs. Vyjeli jsme tedy po silnici č. O  2020, pak odbočili na č. 42, projeli Åsaku, ve Sollebrunnu odbočili na silnici č. 190 a po ní dojeli do Gräfsnäs. Z parkoviště  jsme se vydali do areálu, kde je koupaliště, restaurace, malý skanzen a zřícenina hradu (foto), WC..., hezký areál (vše zdarma). Pak už jsme se vydali dál odbočili na č. 180, dojeli do Alingsås a dál do Lygnareds Camping, kde jsme si vzali chatičku (780 SEK, sprcha zdarma). Zašli jsme se vykoupat do jezera a užívali si zbytek hezkého dne.

29. den dnešek byl posledním dnem ve Skandinávii, na noc jsme měli koupený trajek z Trelleborgu, a tak jsme se vydali na cestu na jih. Po silnici O 1753 jsme dojeli na dálnici E 20, dál do Göteborgu, zde dál po E 6 přes Halmstad, okolo Helsingborgu do Malmö. Protože jsme ještě chtěli navštívit nějaké zajímavosti na pobřeží, odbočili jsme na E 65 a přes Svedalu dojeli do Ystadu, zde jsme se vydali silnici č. 9 do vesničky Kåseberga, u které se nachází na břehu nad mořem starý kamenný kruh (foto) Ales stenar (stáří 1400 let, 59 velkých cca 5 tunových kamenů) ve tvaru vikinské lodi. Místo je zajímavé, krásné, ale jsou zde davy turistů, a to jsme zde byli ve všední den. Parkoviště na kraji vesnice je velké (10 SEK á hodina), do vesnice byl pro auta zákaz. Po prohlídce jsme se vrátili do Ystadu, z něj pak pokračovali podél pobřeží po silnici č. 9. Zastavili jsme se u moře na parkovišti u pláže Mossbystrand. Jsou zde pěkná vyhlídková místa s lavičkami, kiosek, možnost projít se po pláži i vykoupat. Další naše zastávka byla za Smygehamnem, je zde nejjižnější bod Švédska (foto). Na místě je velké parkoviště (možnost přenocování), WC, několik kiosků, hezky upravené místo se zajímavostmi z historie těžby a zpracování vápna, malé přístaviště a nedaleko starý maják. Hezké, příjemné místo, stojí za zastávku. Po prohlídce jsme pokračovali do Trelleborgu, projeli městem a zastavili se na odpočívadle nedaleko přístavu (foto), kde jsme počkali, než byl čas jet do přístavu a nalodit se na trajekt  Stena Line. 

30. den ráno jsme připluli do Rostocku a přes Německo po A 19 do Berlína, pak po okruhu na A 13 a přes Drážďany dojeli domů.