Střípky z cest po Skandinávii

15. den naše cesta pokračovala po E 6 na jih. Zastavili jsme se u pěkného vodopádu Sir Henrik Waterfall (foto), je to jen kousek (cca 100 m) od E 6 po silnici č. 7816. Hned za mostem je malé parkoviště zdarma, k vodopádu je to cca 400 m, ale musíte se vrátit přes most a pak nenáročná lesní pěšina). Po návratu už jsme pokračovali po E 6 hezkou krajinou směr Narvik (foto), projeli jsme jím po mostě Hålogalandsbrua (90 NOK, placeno přes Epass24) a dál přes krásné mosty (foto) pokračovali na trajekt Skarberget - Bognes, většinou se dlouho nečeká, jezdí často, 100 NOK, placeno přes Epass24 (foto). Dnes jsme chtěli dojet do známého kempu, který se dětem v minulých letech moc líbil, a tak i když bylo hezky, jsme se rozhodli tam zajet a vzít si chatičku. Pokračovali jsme tedy po E 6 na jih, cestou jsme se zastavovali na hezkých místech, která se nám při minulých cestách líbila (foto). Dojeli jsme tedy do Mørsvikbotn Camping a zde si vzali hezkou chatičku (pro 5 osob 720 NOK), děti byly nadšené, užily si zde zábavu na hřišti i u fjordu (foto).

16. den dnešním hlavním cílem bylo letiště a přístav v městě Bodø (foto), a protože nejlépe je obojí vidět ze staré pevnosti Nyholms fort vydali jsme se po E 6 do Fauske, tam odbočili na silnici č. 80. Ve městě jsme pak odbočili na č. 834 a potom na místní komunikaci k pevnosti (foto). Parkovat se u ní nedá, ale z místa, kde se může zaparkovat to není daleko. Pevnost je zdarma, jsou zde k dispozici lavičky se stolky, WC a samozřejmě krásné výhledy (foto) na přístav s loděmi, město i přistávající letadla. Měli jsme štěstí i na loď Hurtigruty, která zrovna vplouvala do přístavu (foto). Po prohlídce jsme se vrátili na silnici č. 80, přejeli most Tverlandsbrua a za Lødingem na kruhovém objezdu najeli na silnici č. 17. Zastavili jsme se u známých vírů Saltstraumen (foto), je zde velký most, ze kterého lze víry pozorovat, muzeum, velká parkoviště zdarma, WC, kavárna. Po prohlídce vírů jsme most přejeli a zde jsme opět museli přehodnotit naše plány na další cestu. Už poněkolikáté jsme měli v úmyslu projet aspoň část silnice č. 17 do Mo i Rany, podívat se na ostrovy, zajet k ledovci, ale počasí nám opět nepřálo. Na několik dalších dní byl v této oblasti předpovídán celodenní déšť, vítr a docela zima a mraky nad Svartisenem to jen potvrzovaly. Rozhodli jsme se tedy pro změnu (třeba se někdy příště konečně zadaří) a pokračovali po silnici č. 812 do vnitrozemí. Za Misværem jsme pak zůstali na noc (foto).

17. den počasí ráno bylo příznivé, a tak jsme se vydali po silnici č. 812 směrem na Rognan, zde najeli na E 6 a zamířili po ní na jih k polárnímu kruhu. Slíbili jsme totiž nejmladší člence výpravy, že nevynecháme návštěvu polárního centra (foto) a hlavně místní restaurace s ochutnávkou dortů, která se stala už naší tradicí. Původně jsme se chtěli zajet podívat i na splaz ledovce Svatrisen u jezera Austerdalsvatnet, ale předpověď na špatné počasí se začala naplňovat, ledovec byl zahalen těžkými mraky (foto), začalo poprchávat, a tak to skončilo jen těmi dortíky. Vrátili jsme se tedy po E 6 kolem krásných peřejí (foto) řeky Lønselva až k odbočce na silnici č. 77 a po ní se vydali do Švédska. Projeli jsme krásným opuštěným údolím Junkardal. Za hranicemi se cesta změnila na švédskou č. 95, po ní jsme přejeli švédský polární kruh (zatím nejméně zajímavé označení tohoto místa, ani nám nevadilo, že prší, stejně by nebylo kam se zajít podívat (foto). Protože na noc hlásili silnější dešť, rozhodli jsme se, že si zajistíme ubytování pod střechou, to se nám povedlo přes booking (domek, á 6 osob 2 200 Kč, 3 pokoje, kuchyň, sociální zařízení) v Arvidsjauru (foto). Nikam jsme tedy nespěchali ani počasí nebylo nejhorší, jen občasné přeháňky, a tak jsme si užívali cestou krásná jezera (foto), hory, zastavovali jsme se na zajímavých místech. Ubytování bylo hezké, samostatný domek (foto) u jezera, nakoupili jsme, prohlédli jsme si ještě město a prošli se okolo jezera (foto). V noci přišel dost silný déšť, takže jsme byli rádi, že jsme se takto ubytovali.

18. den ráno už bylo zase hezké počasí, a tak jsme se vydali po silnici č. 95 směrem k pobřeží. Před Glommersträsk jsme odbočili na silnici č. 365 (už jsme ji několikrát využili i při cestě na sever, je rychlejší než páteřní E 45, a je na ní mnohem menší provoz), po ní jsme přes Norsjövallen dojeli na křižovatku se silnicí 363. Je zde hezké odpočívadlo Grans sameby na břehu řeky s WC, stolky, přístřešky a ohništi ... Po silnici č. 363 jsme pokračovali přes Ruksele k peřejím Märdselforsen (foto). Je zde turistický okruh s pěknými mosty (foto), místy na grilování i přístřešky (dříví připraveno), vše zdarma. Prošli jsme hlavní okruh, na jednom grilovacím místě si připravili klobásy a užili si krásné přírody. Naším dalším cílem byl kamenný kruh u města Umeå, pokračovali jsme tedy dál po silnici č. 363, projeli Umeou a po silnici AC 531 pokračovali k pobřeží. Před Holmsundem jsme odbočili doleva k jezeru Holmsjön, za kavárnou jsme opět odbočili doleva  a po místní cestě dojeli na parkoviště. Odtud jsme došli lesní cestou a pak pěšinou k památce na dávné obyvatele. Je to zachovalý kamenný kruh v podobě vikinské lodi a vedle ještě kamenná mohyla (foto). Zastavili jsme se i na odpočívkovém místě u jezera a pak pokračovali za dalším cílem, kterým byly peřeje a přehrada na řece Umeålven. Vrátili jsme se do města, projeli ho po E 04 a pak odbočili na E12 a po ní pokračovali směrem na Sörfors. Zde jsme odbočili, projeli městem a před mostem odbočili doprava a dojeli na parkoviště pod přehradou Stornorrfors. Je zde WC, přístřešek, grilovací místo a několik vyhlídek na peřeje (foto) i přehradu (foto). Zajímavý je i lososový žebřík Norrfors salmon ladder, dá se jít i okolo vody po stezce s dalšími vyhlídkami. Původně jsme zde chtěli přespat, ale nakonec jsme se rozhodli dojet ještě k jiné zajímavosti, na kterou se mladší člen výpravy moc těšil a na noc zůstat tam. Pokračovali jsme tedy směrem na Överboda, přes Rödtjärn, Hössjö dál po silnici AC 512 přes Gräsmyr, zde jsme odbočili na AC 539, v Hörnsjö jsme pokračovali po AC 538 na Tallberg. Za ním je zajímavé místo u řeky Öreälv s vyhlídkou na silniční most Tallbergsbroarna a 2 mosty železniční. Místo je hezké, ale zrovna opravovali jeden z mostů a přespávat vedle staveniště jsme nechtěli. Takže jsme po prohlídce ještě jeli dál, na křižovatce odbočili na silnici č. 353, po ní dojeli do Olosfors, projeli ho po místní komunikaci, hned za kavárnou odbočili doprava a dojeli na lesní parkoviště u rezervace, kde se nachází i jeskyně Tjuv-Antesgrottan (foto) a zde zůstali na noc.

19. den po prohlídce jeskyně (je zdarma, volně přístupná, ale chce to čelovku a hodila by se i přilba k prozkoumání celé) jsme se vydali zpět do Olofsfordu (foto) a po silnici č. 353 dojeli na rychlostní E 4 a po ní se vydali na jih. Za Docsta jsme odbočili jakoby ke kempu, podjeli dálnici, zaparkovali a vydali se po modré turistické značce na vyhlídku Fäberget (foto). Je zde přístřešek s ohništěm, samotná vyhlídka už je docela zarostlá, ale dají se najít místa, odkud je výhled na moře. Po návratu jsme pokračovali po E 4 dále na jih, rozhodli jsme se, že se ještě zastavíme na dalším vyhlídkovém kopci, byli jsme zde sice už vloni, ale neměli jsme moc štěstí na počasí. Před Skullestra jsme odbočili na silnici č. 332 směrem na Klockestrand, cca po 2 km jsme odbočili doprava jakoby na kemp, kam jsme ale nezajeli, ale pokračovali rovně po lesní cestě až na horní parkoviště u vyhlídkového místa Utsik Höga Kusten (foto). Výhled do kraje je pěkný, je zde několik laviček se stoly, WC, a o něco níž i možnost nocování za malý poplatek. Po odpočinku jsme se vrátili opět na E4 a po ní dojeli k největšímu švédskému mostu Höga Kusten (foto), byli jsme zde už několikrát, a tak jsme se dlouho nezdrželi a přejeli přes most, hned za ním odbočili na silnici č. 90 a přes Kramfors pokračovali do Sollefteå, zde jsme odbočili na silnici č. 87 a po ní dojeli k našemu dnešnímu poslednímu cíli, mrtvému vodopádu Döda fallet (foto). Parkování zdarma, WC, občerstvení, hezký okruh s informačními tabulemi, přístupné zčásti i vozíčkářům, více informací zde. Po prohlídce jsme se vydali ještě kousek na sever a u řeky přespali (foto).

20. den  ráno jsme pokračovali do Hammarstrand, zde odbočili na silnici č. 323, po ní dojeli do Bräcke, zde odbočili na E 14 a po ní ke křižovatce se silnicí č. 83, odbočili jsme na Ånge (podívali se zde na nádraží - oblíbený cíl našeho mladšího člena výpravy, kde to šlo, nesměla prohlídka chybět), za ním zajeli k řece na krásné odpočívadlo (WC, stolky, lavičky ...) Borgsjö (foto). Dál jsme pokračovali po č. 83  do Ljusdal (foto), zde najeli na silnici č. 84, za Färila na č. 310, nakonec jsme u Los odbočili na silnici č. 296 a po ní dojeli k našemu dnešnímu cíli Vinströmmen. Je zde možnost kempování zdarma, místo má WC, několik míst na grilování, připravené dříví, přístřešek ..... pouze příjezdová cesta špatná, za mokra asi dost problém (foto). Postavili jsme stan, opekli buřtíky a užívali si krásné severské krajiny.

21. den dnes jsme se potřebovali zase posunout směrem k domovu, a tak jsme se vydali po silnici č. 296 na jih, pak odbočili na silnici č. 301 a po ní dojeli do Edbynu, zde se napojili na silnici  X 956, dojeli na silnici č. 50 a pokračovali do Fallunu. Už jsme zde několikrát byli, a tak jsme se tentokrát nešli podívat do dolů, ale rozhodli se pro návštěvu skokanských můstků (foto) a méně známé vyhlídky Ängen na kraji města. Projeli jsme se tedy kousek po E 16 mimo náš směr, zajeli k můstkům i vyhlídce (je z ní vidět na jezero Hosjön, ale už jsme viděli lepší místa) a pak jsme se přes město po W 850 vydali okolo měděných dolů zpět na E 16. Po ní jsme pokračovali přes Borlänge do Ludviky. Za ní jsme se zastavili u místní zajímavosti, muzeu v přírodě Klenshyttan (foto) zbytky po staré vápence a rudné peci, zrovna vše opravují (parkování i muzeum volně přístupné, zdarma). A pak už jsme zamířili do Djupadalsbadets kempu v Kumle, kde jsme byli vloni a dětem se zde moc líbila chata (foto) i hřiště, a tak jsme se zde opět ubytovali (chata á 6 osob, 3 ložnice, jídelna s kuchyní, sprcha zdarma - 900 SEK). Po ubytování jsme ještě navštívili místní nádraží (foto) a nově vybudované rekreační zařízení Kumla sjöpark (foto) a samozřejmě i dětské hřiště.

22. den náš dnešní cíl byl opět známý kemp v Värnamo, a tak jsme se vydali po silnici č. 50 na jih, za Askersundem jsme odbočili na silnici č. 49 a po ní dojeli k odbočce do národního parku Tived, odbočili jsme a dojeli na parkoviště (WC, park i parkoviště zdarma) u informací (foto). Vybrali jsme si okruh přes Stenkälleklack, park je hezký, ale děti byly trochu zklamané, že je to podobné jako u nás (už to tu není severská krajina, ale borovice, jezera, skály.... foto). Dál jsme pokračovali přes Karlsborg, už jsme zde také v minulosti byli v pevnosti, tak letos jsme se jen zastavili u zvedacího mostu přes Göta kanál (foto). Naše cesta vedla dál po pobřeží jezera Vättern po silnici č. 195, cestou jsme se zastavili na pěkném odpočívadle s výhledem na jezero u Hjo (foto) , projeli jsme Jönköping a po dálnici E 4 dojeli do Värnamo Camping Prostsjön. Zde jsme se ubytovali v chatě (pro 5 osob á 695 SEK, Wifi, sprcha zdarma). Po ubytování jsme se ještě vydali po silnici č. 151 do nedalekého národního parku Store Mosse (foto), je to hezký menší park, vlastně velké rašeliniště s cestičkami, informačním centrem, vyhlídkami, herními prvky pro děti .... (parkoviště s WC i vstup do parku zdarma). 

23. den dnešek byl naším posledním dnem ve Švédsku, na noc jsme měli koupený trajekt, a tak jsme se vydali k pobřeží. Projeli jsme po E 4 do Markarydu, zde odbočili na silnici č. 15, dojeli do Osby, dál pak po silnici č. 23 a č.19 přes Knislinge a Kristianstad. Před Brösarp jsme odbočili a projeli na silnici č. 9, ze které jsme u Kivik obočili na cestu vedoucí do dalšího národního parku Stenshuvud (foto), zaparkovali u informačního centra a vydali se na prohlídku (parkoviště, WC i park zdarma). Vybrali jsme si okruh přes nejvyšší vrchol (foto) a pak kolem pobřeží s výhledem u majáku (foto). Hezká cesta s výhledy na moře, je zde také pláž, kde se dá koupat ... Po prohlídce jsme pokračovali dál po silnici č. 9 do Simrishamn. Projeli jsme k moři a kousek za městem zastavili na parkovišti u starých pravěkých kreseb Horsahallens hällristningsområde - Yxornas häll (foto). Je zde několik rytin (podobných jako např. v Altě, nebo třeba u Tannum), stezka vede i k dalším, ale nejsou moc vidět, nestojí to za tu cestu. U silnice jsou nejlepší (foto). Dál jsme pokračovali po pobřeží, před Brantevik jsme se napojili na silnici M 1500 a pak po M 1022 a pokračovali k další zastávce, a to majáku Sandhammaren lighthouse (foto). Dojeli jsme na parkoviště u pláže (pozor, je jen pro auta do výšky 230 cm, vjezdy jsou přes brány, je zdarma, WC, občerstvení), k majáku jsme došli pěšky, je to jen kousek. Zašli jsme také na krásnou písčitou pláž, podívali se na vyhlídku na duny a strávili tak příjemně zbytek dne. A pak už jsme pokračovali do přístavu v Ystadu (foto), kde jsme měli zaplacený noční trajekt do Świnoujście (společnost Unity Line, loď Polonia, koupeno 3 dny dopředu přes net, auto, 5 osob, kajuta á 2 725 SEK). Kajuta byla pěkná, cesta proběhla příjemně.

24. den ráno jsme přistáli v Świnoujście (foto), vylodění bylo bez problémů. Polskem jsme jeli po rychlostní S 3, u Nowa Sól odbočili na silnici č. 297, po ní projeli na A 4, u Zhořelce odbočili na silnici č. 352 směr ČR. Do Čech jsme pak dojeli po č. 355 a přes přechod Habartice pokračovali domů.